Článek

Fialovo nakopnutí novinařiny

14. 5. 2023


Vítám vás u newsletteru Mimo agendu. Dnes se podíváme na budoucnost médií. Když tenhle newsletter začínal, věnoval jsem této problematice dva rozsáhlé texty. Po nástupu AI se situace tak změnila, že většina analýz na toto téma působí velmi neaktuálně. V přehledu z minulého týdne jsem se věnoval smrti papírových novin. Všechny ty klacky, které médiím hodila pod nohy Fialova vláda, ale mohou být i k něčemu dobré.

Tak jdeme na to! 

Nepřítel médií 

Vláda Andreje Babiše byla vůči médiím nepřátelská. Vláda Petra Fialy v tomhle směřování pokračuje, i když trochu jiným způsobem. O tom, že drhne komunikace s veřejností, jsem psal už v předminulém newsletteru. K tomu si přidejte ekonomické rány, které nyní vláda médiím uštědřila.

V programovém prohlášení nynější vlády se například píše: „Zaměříme se na udržitelnost financování veřejnoprávních médií, což je základní podmínka jejich nezávislosti.“ Koncesionářské poplatky se ale nezvedly už 15 let, a tento stav stále trvá. Dovedete si v době tak brutální inflace představit, že byste 15 let pracovali za stejné peníze? 

Také to nevypadá, že by se v nejbližší době našel nový ekonomický model pro fungování veřejnoprávních médií, a tak ČT i ČRo čelí stále většímu tlaku. Politici si dávají s řešením na čas. Fiala se chce o případných změnách bavit například až po zvolení ředitele České televize. 

Do toho tu máme touto vládou schválený autorský zákon. Znamená to, že by firmy jako Google a Facebook měly platit médiím za jejich obsah, který využívají. Výsledná podoba paragrafů ale podle odborníků nebyla úplně šťastná a došlo k propadu návštěvnosti, příjmů a slíbené peníze zatím nikdo nevymohl.

Teď tu máme zvýšení DPH na papírové noviny, které bude patřit mezi největší v EU. Skandální není ani tak výše daně, jako zdůvodnění, které ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) použil. Časopisy jsou v 12% sazbě DPH, protože mezi ně patří i vědecké tituly.

„Časopisy jsou společensky významné, proto je zařazujeme do nižší sazby DPH. Známe vědecké časopisy, vědecké noviny neznáme,“ řekl.

Takže si shrňme rány, které svobodným médiím tato vláda zatím uštědřila:

  • Ignorování potřeby navýšení veřejnoprávních poplatků
  • Nejvyšší sazba DPH na noviny v celé EU
  • Problematický autorský zákon 

Do toho si můžeme započítat ještě velmi špatnou komunikaci a útoky na novináře. V tomto ohledu ani po odchodu Babiše k moc velké kultivaci veřejného prostoru nedošlo. Možná se útoků nedopouští přímo premiér, má ale kolem sebe velmi aktivní spolustraníky a placené trolly.

Problém jsem popsal v minulém newsletteru(Chtěl bych poděkovat poradci premiéra Františku Cerhovi, který na můj text myslel i během nejdůležitější tiskové konference vlády a pravidelně o něm během projevů ministrů tweetoval. Pro autora je vždy velkou poctou, pokud text v čtenáři rezonuje i několik dní po vydání.) 

Média se nachází v době, která k nim bude obecně velmi nepřátelská. Politici je už zkrátka přestali potřebovat, protože díky sociálním sítím a různým hybridním projektům dokážou oslovovat voliče napřímo a bez nepříjemné konfrontace z druhé strany. 

Rány jako příležitost 

Na druhou stranu chci zůstat pozitivní, protože ani když zmizí papírové noviny, rozhodně to neznamená konec novinařiny v Česku. Kdo to říká, zbytečně straší. Pokud by v dnešní době existence oboru stála na tomto umírajícím médiu, znamenalo by to, že je novinařina dávno ve stavu klinické smrti a jen jsme si toho ještě nevšimli.

Za trochu ztížené podmínky jsem vlastně částečně vděčný. Mohou urychlit už tak potřebnou transformaci. Pracoval jsem v několika projektech, kde papírové noviny žily z dotace a už před pandemií se mluvilo o jejich brzkém konci. Papír už přestává být médiem, kterým se masově šíří zpravodajské informace. Postupně se stává luxusním a exkluzivním zbožím. A za luxus nemám problém si připlatit.

Noviny budoucnosti nemusí vycházet v modelu deníků, jak to známe teď. Mohou být personalizované podle zájmu čtenáře a místo editora bude text a fotky do rámečků přidávat umělá inteligence. Tyhle technologie už dávno existují a rozhodně mi dává větší smysl číst výběr z média v papírové podobě jednou měsíčně, než abych si přečetl tři články a pak noviny hodil do popelnice. 

Autorský zákon zase novináře donutil, aby se začali zbavovat závislosti na technologických firmách a hledali alternativní cesty pro distribuci svého obsahu. Nástup newsletterů je toho dobrým příkladem. Příliš spoléhat jen na Facebook a Google může skončit fatálně, o čemž se přesvědčily BuzzFeed News. Více o tématu píšu v části pro platící předplatitele. 

Učte se pomocí AI jazyky

ChatGPT je skvělým nástrojem pro trénování konverzace v cizím jazyce. Jako lektor dokáže opravit chyby, a pokud tápete v pravidlech gramatiky, prostě vám je vysvětlí i s nekonečným množstvím příkladů. Taková konverzace může vypadat následovně:

(Generováno pomocí ChatGPT 4) 

**Uživatel:** Hello, ChatGPT. I am learning English. Can you help me?

**ChatGPT:** Of course! I would be happy to help you with your English. What do you need help with?

**Uživatel:** I want practice present simple. Can you ask me questions?

**ChatGPT:** Absolutely! Let's start. Do you like playing football?

**Uživatel:** Yes, I like play football.

**ChatGPT:** Great! Just remember to say, "I like playing football." The verb "like" is followed by the -ing form of the verb in English. Let's try another one. What do you do on weekends?

**Uživatel:** On weekends, I play football and read books.

**ChatGPT:** That's a great sentence! You're doing well. Keep practicing!

Takhle se mohou změnit média v blízké budoucnosti

Nedávno jsem si vzpomněl, že newsletter Mimo agendu začal podrobnými analýzami o stavu a budoucnosti novinařiny. Tehdy jsem ještě nemohl tušit, jak všechny prognózy nabourá příchod AI a mimořádně špatný stav řady mediálních domů. Rok 2023 bude určitě rokem krachů řady významných projektů.

Vidíme to u Vice, který investoři v roce 2017 ocenili na 5,7 miliardy dolarů a jednalo se o nejúspěšnější zpravodajských start-up v historii. Homepage BuzzFeed News zamrzla v čase a stala se virtuálním náhrobkem. V době jejich největší slávy je The New York Times označily ve své analýze za hrozbu více než dvacetkrát. Na tom je krásně vidět dynamika celého mediálního oboru. Neuplyne ani deset let a mapa veřejného prostoru je totálně jiná.

Obsah pro předplatitele

Tento článek je pouze pro předplatitele.

Chcete číst dál a mít přístup k dalším příspěvkům této publikace?

Předplatit od 119 Kč