Stanislav Hruška je YouTuber, který buduje vlastní internetovou televizi Talk TV. Ta nyní nabízí pět originálních pořadů. Za rok se Standovi a jeho týmu podařilo dosáhnout téměř pěti tisíc předplatitelů a projekt je v zisku. Vlajkovou lodí internetové televize je talkshow StandaShow, která má schopnost přitáhnout exkluzivní hosty. Dlouhý rozhovor poskytl například i Andrej Babiš, jenž se často médiím mimo svou kontrolu vyhýbá.Celý díl si můžete poslechnout ZDEStandy jsem se ptal:Jak uvažuje o práci YouTubera.Co obnáší vybudovat vlastní internetovou televizi a jak se jí po roce daří.Co ho děsí na mladé generaci a jak uvažuje o mediální etice.A jestli by měl mít moderátor silný názor a dávat ho najevo.Přeji vám příjemný poslech

Stanislav Hruška je YouTuber, který buduje vlastní internetovou televizi Talk TV. Ta nyní nabízí pět originálních pořadů. Za rok se Standovi a jeho týmu podařilo dosáhnout téměř pěti tisíc předplatitelů a projekt je v zisku. Vlajkovou lodí internetové televize je talkshow StandaShow, která má schopnost přitáhnout exkluzivní hosty. Dlouhý rozhovor poskytl například i Andrej Babiš, jenž se často médiím mimo svou kontrolu vyhýbá.Standy jsem se ptal:Jak uvažuje o práci YouTubera.Co obnáší vybudovat vlastní internetovou televizi a jak se jí po roce daří.Co ho děsí na mladé generaci a jak uvažuje o mediální etice.A jestli by měl mít moderátor silný názor a dávat ho najevo.Přeji vám příjemný poslechV příštím díle dojde konečně na Radovana Vávru. Rozhovor jsem pojal trochu jinak, takže bude bez investičních rad.Předchozí díl s Vojtou Žižkou:Vojta Žižka: Chci být takový Zdeněk Pohlreich finančního světa

Na projektu Mimo agendu začíná série rozhovorů s osobnostmi českého mediálního světa. Tentokrát se budu orientovat na audio. Začal jsem si uvědomovat, že o tento formát je stále větší zájem a dokáže zprostředkovat více informací než psaný rozhovor. Audio mi také umožní publikovat mnohem delší rozhovory, které by byly po přepsání k neučtení. Nový formát je pro mě zároveň výzvou, díky které se mohu naučit něco nového. Dlouhé texty nezmizí. I nadále chci publikovat analýzy a komentáře na témata mimo agendu. Formát audio rozhovoru, který bych rád čím dál více piloval, mi ale pomůže více do hloubky předat způsob přemýšlení lidí, kteří se pohybují ve světě médií, a jejich různé pohledy na věc. Příští měsíce budou navíc zatížené poměrně intenzivním cestováním, a proto chci mít v předstihu pro každý týden připravený jeden plnohodnotný výstup, abych držel pravidelné vydávání. Předtočit sérii rozhovorů se ukázalo jako nejlepší řešení. Mám pro vás ještě jednu novinku. Odborná porota Křišťálové Lupy si všimla projektu Mimo agendu a zařadila ho do dalšího kola hlasování v kategorii Obsahová inspirace. Velký dík za to patří hlavně vám, předplatitelům. Nikdy se mi ani nesnilo, že budu mít možnost svůj nezávislý projekt takto plnohodnotně rozvíjet. Cenná je vždy i vaše zpětná vazba a tipy, o jakých tématech byste chtěli číst. Připomínám i aktivní discordovou skupinu, kde se otevřeně bavíme o světě médií.Takže ještě jednou: Děkuji, děkuji, děkuji! Někteří jsou s projektem od samého začátku a pečlivě čtou každý text.

První rozhovor audio série jsem nahrál s Vojtou Žižkou, který vybudoval úspěšný investiční podcast. Zajímal mě příběh, proč se manažer z banky, která je synonymem stability, rozhodl vstoupit do nejistého světa médií. Když jsem byl u něj ve studiu, jako novináři mi spadla brada. Žižka si za rok dokázal vytvořit pro práci lepší podmínky, než má řada tradičních redakcí a novinářů. Má například vlastního rešeršistu a vytvořil si kolem sebe tým talentovaných lidí. Dnes by ho podcast dokázal uživit a přemýšlí, jak projekt rozšířit.Řešili jsme:●      Podvodníky na sociálních sítích, kteří radí s rizikovým investováním.●      Budoucnost bank.●      Svět kryptoměn.●      Etiku infuencerů a to, jak vnímají svět novinářů.●      Proč média v dnešní době některé lidi mohou odrazovat, a proto raději hledají obsah ve světě podcastů.V dalším díle se můžete těšit na Stanislava Hrušku ze StandaShow.P. S.: Budu rád za jakoukoliv zpětnou vazbu. S tím ráčkováním asi nic neudělám, ale mohu zkusit mluvit pomaleji a srozumitelněji. Držte mi palce.

Petr Mára byl první influencer, u kterého jsem si jako novinář uvědomil, že časy se mění. Mám před očima jeho první videa. Mají špatný obraz i zvuk. Na dnešní standardy je to spíše neposlouchatelné. Inspirativní nicméně není provedení, ale sebevědomí a cílevědomost, kterými si Petr Mára řekl o pozornost lidí a dostal ji. Nešel do mediálního domu, jak by to udělala řada novinářů, a nežádal o prostor. Prostor si dokázal vytvořit sám a to mu dalo i větší svobodu.Novináři by se z podobných příběhů influencerů mohli poučit. I na malém českém trhu vznikla řada úspěšných projektů, které fungují tak dobře, že se kolem silných osobností influencerů utvořily malé redakce o velikosti projektů, jako je Hlídací pes. Novináři si musí konečně přiznat, že úspěch lidí jako Petr Mára nebyla anomálie, ale trend. 

Čím dál častěji kolem sebe slyším, že Česko je Hobitín a Evropa by si v mnohém měla vzít příklad z Asie. Řada asijských států zažívá ekonomický i technologický boom. Za několik desítek let se dostaly ze dna mezi nejbohatší země světa a vypadá to, že jejich růst ještě nedosáhl vrcholu. Evropa mezitím stagnuje, dusí se  pod regulacemi a její firmy mizí z žebříčků největších podniků na světě. Už méně se ale mluví o tom, jakou cenu asijské země musely za rychlý růst zaplatit. Čínská lidová republikaKrátce po smrti Mao Ce-tunga byla Čína na dně. Patřila mezi deset procent nejchudších zemí na světě. Obchod s okolním světem byl vzhledem k velikosti státu zanedbatelný. Po experimentech s Velkým skokem a velkou kulturní revolucí neexistovalo v Číně soukromé podnikání a ekonomiku pevně držela v rukou komunistická strana se svými pětiletkami. Není divu, že nikomu nepřišlo zajímavé v zemi pořádně investovat až do příchodu reformátora Teng Siao-pchinga (1976 až 1990). Ten začal sešněrovanou ekonomiku uvolňovat. Čínu otevřel světu s výhodnou nabídkou levné pracovní síly a nízkou mírou regulací. Z asijské země se během několika desítek let stala obří světová továrna, což nakoplo její růst až do současnosti, kdy Peking může soupeřit s ostatními světovými velmocemi. V historii jsme nebyli svědky tak rychlého ekonomického růstu, jaký ukázala Čína.Ale za jakou cenu?

Před dvěma lety jeden komentář změnil pornoprůmysl. I když vyšel v zahraničním The New York Times, měl viditelný dopad i na Česko, kde přímo u Václavského náměstí sídlí jedna z nejnavštěvovanějších pornostránek na světě –Xvideos. Byznys s obsahem pro dospělé se dostává čím dál více pod regulaci úřadů a vznášejí se i zásadní otázky, zda není pornobyznys na internetu od samého počátku špatně nastavený.

Peking zavelel, aby čínské firmy více investovaly do západního kulturního a zábavního průmyslu. Ten zahrnuje třeba filmy, hudbu a počítačové hry. Tohle přesměrování investic má Číně pomoci zvyšovat ve světě svůj měkký vliv. První příklady nové strategie jsme mohli zaznamenat už i v Česku, kde se gigant Tencent stal minoritním akcionářem v herním studiu Bohemia Interactive.V USA jdou tyto snahy ještě dál a v demokratické zemi kvůli čínským penězům vzniká tlak na autocenzuru. O tom, zda nové filmy doputují na čínský trh, může rozhodnout vyjadřování o Tchaj-wanu jako o svobodné zemi, podpora Tibetu může udělat i ze známé hollywoodské hvězdy disidenta bez nabídek práce. Čína vysílá jasný signál: Chcete na náš trh? Přijměte naše vidění světa, nebo alespoň mlčte o věcech, které se nám nehodí.

Petr Ludwig patřil v Česku mezi nejviditelnější tváře během pandemie koronaviru. Upozornil na sebe kampaní #RouskyVsem, kterou se pak povedlo předělat i do mezinárodní verze #Masks4All. Později se stal terčem hejtů a na chvíli se musel stáhnout ze sociálních sítí. Letos se snažil všechny zkušenosti zpracovat a hlavu si mimo jiné odjel vyčistit i do Himálaje, který na něj zapůsobil.Petra Ludwiga jsem se zeptal:·       Jak se s odstupem dívá na minulý rok?·       Proč je vděčný Mikýřovi za parodické video?·       Proč upravil své působení na sociálních sítích? ·       Jaké to je ocitnout se spontánně v Himálaji a v čem ho nehostinná země inspirovala?