Vítám vás u pravidelného pondělního newsletteru Mimo agendu. Jako vždy začneme přehledem zajímavých informací, které vám možná unikly. Jsou to takové tweety, co jsem nezveřejnil. V placené části je komentář ke kauze Deníku N se smazaným rozhovorem. Bohužel ilustruje vztah média k levicovému spektru a zrazuje heslo média: Rozumět lépe světu.Opět připomínám, že je možné na newsletter odpovědět. Můžete mi poslat zpětnou vazbu či tipy na témata a rozhovory. Také budu rád za jakékoliv sdílení newsletteru. Nechci být v newsfeedu Seznamu a spoléhat se v distribuci na technologické giganty. To je pro mě nezávislost.Šedá zóna v kampaníchMinulý týden jsem v článcích pro E15 řešil, jak moc zasáhli do voleb influenceři a zda by se to mělo zohledňovat v rozpočtech na kampaně. Týmy Danuše Nerudové i Petra Pavla s touto pomocí počítaly a na práci s influencery měly speciální marketéry. Dostáváme se do šedé zóny moderních kampaní, kdy lidé se stovkami tisíc sledujících začnou pár dní před konečnou volbou sdílet videa s politiky. Taková aktivita může mít větší zásah než titulní strana tradičních novin.Tým Petra Pavla například jen pár dní před druhým kolem voleb uspořádal setkání v hospodě s influencery. Výsledek se dostavil vzápětí. Lidé se silnými účty na sociálních sítích z akce sdíleli stories a další příspěvky. Máme tu tak například technologické influencery, kteří vedle fotek aut, mobilů a notebooků náhle mají osamocené video, ve kterém si podávají ruku s Petrem Pavlem. Moc to do portfolia nesedí, že? Zajímavé je to zvláště v kontrastu s tím, že když časopis Vogue podpořil na Instagramu Nerudovou, dopustil se podle úřadů přestupku.Jak ale správně poznamenala akademička Marie Heřmanová, nejde jen o to, kde leží hranice, kterou lze vyhodnotit jako kampaň, ale musíme myslet i na ochranu samotných influencerů. Ti zkrátka nemají jistotu ani přesné informace o tom, kdy úřady mohou vyhodnotit jejich aktivitu jako porušení pravidel. Stejné matoucí je to i u obsahu, který by klidně mohl sloužit jako novinářský výstup. Jako novinář mám ze své pozice v zákonech jasně definovanou ochranu i povinnosti. Mohu například před policií a soudem zatajit zdroj, abych ho ochránil. Do takové situace se může dnes snadno dostat i youtuber, kterému se ozve whistleblower. Zákony jasně neoznačují, kdo je, a kdo není novinář, spor by se tedy mohl vést na této rovině. Proč tomu ale nepředejít obměnou zákona, která bude počítat i s novými a důležitými elementy, na které ve veřejné komunikaci narážíme ve stále větší míře? Díky sociálním sítím je dnes veřejný prostor Divokým západem a my se v této nové realitě stále učíme žít. Média už dávno nemají monopol na šíření informací. Řada lidí se k důležitým zprávám dostane přes svého influencera, který článek novináře přečte na svém streamu a ještě ho zarámuje názorem. Tohle se už nezmění. Spíše tenhle trend bude sílit.Nyní se v EU tvoří nařízení, které má omezit politickou reklamu. Současná podoba by ale mohla znamenat i omezení svobody slova. Influenceři by například mohli být velmi limitováni v možnosti vytvářet před volbami politický obsah. Publikovat video tohoto typu na YouTube by podle aktuálního návrhu bylo stále možné, ale takové video by se nikdy nemuselo dostat do trendů a sociální sítě by ho neměly skrze své algoritmy tlačit divákům. Jinými slovy by nebylo ani moc atraktivní takový obsah tvořit, neboť virální dosah může za největší počet zhlédnutí.Na druhé straně se počítá i s tím, že by se chystané nařízení nedotklo tradičních médií, protože obsah prošel redakčními postupy. A tady se dostáváme na tu hranici nového a starého světa. Takový Kovy, který problematiku moc dobře zpracoval, informoval o novém nařízení EU mnohem odborněji, než to dokáže řada tradičních redakcí. (Navíc to udělal zábavně.)Youtubeři a podcasteři už mají za sebou běžně celé týmy spolupracovníků a vytvořili si prostor, v němž mohou vytvářet lepší a hodnotnější výstupy než tradiční média. Někteří také dokázali, že umí pracovat s fakty a novými formáty. Zaslouží si tedy ochranu od úřadů i větší respekt od novinářů. Nejde o to, jestli přežije forma jako noviny či zpravodajské servery, ale jestli přežijí novinářské postupy, transparentnost a etika.Třecí plocha je často u financování, kdy influencer naváže spolupráci s nějakou firmou či institucí. Já jako novinář s těmito nabídkami nepřijdu vůbec do kontaktu, protože to za mě řeší marketingové oddělení. V ideálním světě by tak na mě neměl doléhat tlak ekonomické cenzury, pokud bych psal o firmě, která má u média důležitou inzerci, nějak špatně.Psal jsem pro E15Neřešme v politice jen fake news, ale i influencery. Nejsou naivní, dělají tvrdý byznys Pozvánky na Hrad pro Pavlovy influencery. S obřími dosahy pomohli v rozhodující fázi volebNa Hradě končí Miloš Zeman, politický influencer bez smartphonuTelegraficky:Prezident Petr Pavel poprvé oficiálně přiznal, že byl před rokem 1989 příslušníkem vojenské rozvědky. Během kampaně o této skutečnosti vedl spor s historikem Petrem Blažkem. Informace se nyní korektně objevila v životopise na stránkách Pražského hradu.Stále více lidí doceňuje reportážní činnost Martina Bartkovského z Reflexu. Ten o různých akcích informuje v twitterových vláknech a docela obstojně se tento formát podařilo přenést i na web Reflexu. Reportáže v posledních letech hodně skomíraly, zdá se, že tohle je trochu nakoplo.Když už jsme u reportáží, daří se i Voxpotu. Se zájmem sleduji, jak často je schopen posílat své novináře do zahraničí přímo na místo dění. Teď například vyrazili do Gruzie. Rozpracované jsou ale i dlouhodobější projekty. V Británii třeba nyní zkoumají, kam se poděl rave.Petr Pavel zahájil po svém zvolení akci motorkářů, kterou pořádal podnikatel a politik Pavel Sehnal. Zájem o akci byl od Pavla jistě autentický. Je vášnivým motorkářem. Se zvolením bude muset on i jeho tým stále častěji řešit, jestli je vhodné se podobných komerčních akcí účastnit. Jako prezident k nim přitahuje velkou pozornost. U Zemana se kritizovalo, že prezidentský úřad využívá k tomu, aby pomohl soukromému byznysu. Éra Zemana skončila, proto je zajímavé se nad novou definicí podobných hranic zamyslet.Sebepoškozování Deníku N

Vítám vás u pravidelného pondělního newsletteru Mimo agendu. Jako vždy začneme přehledem zajímavých informací, které vám možná unikly. Jsou to takové tweety, co jsem nezveřejnil. V placené části je rozhovor s šéfem Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky Petrem Orálkem. Ptal jsem se ho na vztah fondu k Forum 24 a prohřeškům proti novinařině.Proč skrývají dárce?Kam letos poputují peníze a proč NFNZ bude podporovat nově i mladé novináře ve složitých situacích?Ubližují NFNZ odchody významných osobností do služeb politiky? A proč jsou někteří lidé provázaní s politikou stále uvedeni na stránkách fondu?Opět připomínám, že je možné na newsletter odpovědět. Můžete mi poslat zpětnou vazbu či tipy na témata a rozhovory. Také budu rád za jakékoliv sdílení newsletteru. Nechci být v newsfeedu Seznamu a spoléhat se v distribuci na technologické giganty. To je pro mě nezávislost.Tak jdeme na to! Telegraficky:Moderátorka a novinářka Veronika Sedláčková je novou tiskovou mluvčí Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR (ÚOCHB). Dříve moderovala například pořad Ptám se já na Seznam Zprávách. Média tak přichází o další zkušenou a výraznou novinářku. Je to škoda, protože těch odchodů a ukončených projektů je na začátku roku hodně.Seznam Zprávy propustily Josefa Klímu a jeho další dva kolegy. Důvodem bylo, že nenaplnili ekonomické představy.Luděk Mádl založil svůj newsletter Je to kulatý. Mádl je dalším velkým novinářským jménem, které to zkouší na volné noze s vlastním projektem. Držím palce. Moderátorovi Jakubu Železnému přispěla na vydání knihy částkou 30 tisíc korun Praha 5 (Deník N). Může se jednat o porušení kodexu, proto věc ČT prověří. Problém je, že o částce rozhodovali politici. Tehdy radnici vedla Renáta Zajíčková z ODS.Twitter Blue je konečně v Česku. Za poplatek můžete mít méně reklam a větší dosah. Prostě takové pay to win. Tenhle nápad Elona Muska otevřel Pandořinu skříňku, která nejspíše povede k většímu zpoplatnění sociálních sítí. Pokud bych si mohl zvolit placenou variantu, díky níž by služby o mně sbíraly a přeprodávaly méně informací, hned bych do toho šel. Jen větší dosah a méně reklam ale opravdu není to nejlákavější.Po sedmi měsících skončil šéfredaktor Aktuálně.cz Jan Nevyhoštěný. Více o situaci v Economii v dalším odstavci.Vydavatelství Economia není v dobré kondici. Má problémy s financemi, a ještě se musí stěhovat z aktuálního newsroomu. Hledají se nové prostředky a tento tlak se bohužel přenáší i na novinářskou práci. Aktuálně.cz se dostalo do stavu, kdy Jan Nevyhoštěný už nemohl dělat svou práci podle svého nejlepšího vědomí a svědomí. Prostě nechcete, aby se pod vaším vedením objevovalo na hlavní stránce ještě více reklam a klikacích článků rozporuplné kvality. Proto podal po sedmi měsících výpověď. Navíc je tým Aktuálně „menší“ než za předchozího šéfredaktora Josefa Pazderky. Nevyhoštěný k tomu pro Deník N řekl: „Některá systémová rozhodnutí byla proti mému přesvědčení a strategii, jak nadále publikovat kvalitní a atraktivní obsah v rozsahu, na který jsou čtenáři Aktuálně.cz zvyklí. S generální ředitelkou jsme se dohodli, že můj nástupce bude vybírán primárně zevnitř Aktuálně.cz.“Do Seznam Zpráv odešel Lukáš Valášek, který má za sebou řadu důležitých kauz, které ocenila i odborná porota novinářskými cenami. Spolupracoval s talentovanou novinářkou Adélou Jelínkovou, která šla s ním. (Formálně byla na pomezí Aktuálně a Hospodářských novin). Z týmu kauzařů zůstal v Aktuálně.cz Jan Horák. Ještě nesmíme zapomínat, že je na Aktuálně.cz i skvělý komentátor David Klimeš. Ten má vedle svůj vlastní projekt To podstatné a věřím, že s takovým počtem odběratelů (3817) by se dokázal uživit, pokud by newsletter zpoplatnil.Osud Aktuálně je dle mého názoru nejistý. Mít dva velké weby Aktuálně a ihned.cz nedávalo tolik smysl. Dovedu si představit i konec Aktuálně.cz jako respektovaného zpravodajského média. S tím se pak vznáší otázky i nad novými projekty, jako je třeba diskuzní pořad Spotlight. Brutální škrty, které Economia plánuje, dopadají samozřejmě i na další důležité tituly. Hospodářské noviny jsou pro vydavatelství cenné, protože dokážou přitáhnout i drahou inzerci a otevírají dveře k prestižním podnikatelům. Většina mých čtenářů si asi bude pokládat otázku, co bude s týdeníkem Respekt. Ten v Česku reprezentuje nejen velmi kvalitní novinařinu, ale je i jedním ze symbolů Sametové revoluce. Zemi provází po celou dobu novodobých dějin a přináší důležitá svědectví o naší společnosti – především o té vzdělanější a liberálně orientované části. Je také benchmarkem určitých hodnot, na kterých země po revoluci stavěla, a skrze tento benchmark dokáže poměřovat její posuny. Podle mých informací jsou si v Respektu velmi těžké situace Economie vědomi a tlak dopadá i na ně. Erik Tabery byl podle mých informací připravený podat výpověď jako Nevyhoštěný. Economia si ale byla moc dobře vědoma, že kdyby to udělali dva šéfredaktoři, jednalo by se o velký reputační problém. Nakonec došlo s Respektem k domluvě, že se bude déle jednat. I tak to ale ukazuje, jak velmi vážná je situace. Jak jsem psal, značka i historie Respektu je příliš cenná, aby měla problémy kvůli špatnému hospodaření Economie z posledních let. A zároveň je tak oblíbená, že se jistě najdou mecenáši, kteří by Respekt podpořili. Nabízí se tak otázka, jestli si vydavatelství Respekt udrží, anebo dojde k vykoupení značky a odchodu na vlastní nohy bez zatížení velkého vydavatelského domu.Když se to tak vezme, mám dost respekt k šéfredaktorům v Economii, kteří mají standardy a věří v kvalitní a poctivou žurnalistiku. Dnes to není samozřejmostí.Výsledek hospodaření Economie:2021 = - 7,8 milionu korun2020 = -32,5 milionu korun2019 = - 44,9 milionu korunCo si o tom myslíte? Budu rád za vaše názory.Jdeme k rozhovoru s Petrem Orákem. Ještě jednu informaci bych měl nerad za platební branou. NFNZ chce začít finančně podporovat mladé novináře do 35 let, kteří se ocitli v těžké životní situaci. Dále mě pan Orálek upozornil na to, že o grant na novinářský projekt může žádat i jednotlivec. Je tak možnost získat podporu na newsletter, podcast či YouTube kanál.Šéf NFNZ Petr Orálek: Šafr se angažovanou žurnalistikou netají. Je transparentníJak hodnotíte působení Michala Klímy na Úřadu vlády?

Vítám vás u pravidelného pondělního newsletteru Mimo agendu. Je tu opět velká porce informací ze světa médií i technologií. Přidal jsem novou rubriku „Telegraficky“, která ve formě tweetu sdělí zajímavý postřeh s kontextem.Dnes se budeme věnovat AI. Její nástup bude rychlejší než nástup chytrých telefonů a náš svět už tento rok výrazně změní. Pro mě jako novináře je tohle téma zásadní, v čele téhle změny budou pravděpodobně mediální domy, které distribuují a třídí informace. V celém oboru se tak bude řešit otázka: co může novinář nabídnout, aby měl pro médium ještě smysl? Přepisování cizích zpráv to určitě nebude. Připomínám, že na newsletter můžete reagovat a zasílat tipy na témata. Stačí na e-mail odpovědět. Budu také rád, pokud budete Mimo agendu šířit dál, pokud vás projekt alespoň trochu zaujal.Tak jdeme na to!Novináři perou OvčáčkaNení mluvčího, který by poslední roky tak otevřeně ignoroval svou práci jako Jiří Ovčáček. S médii téměř nemluvil. Skoro jsme i zapomněli, že byl na začátku své kariéry hradního mluvčího opakovaně na předních příčkách žebříčku nejcitovanějších mluvčích v republice. Nyní začal dávat rozhovory médiím a novinářům, které jmenovitě roky urážel a nazýval je žumpou. A co je smutnější, ta média mu prostor dala, protože se na takové rozhovory bude klikat. Ovčáček je moc chytrý na to, aby to dělal z dobré vůle a pokání. Snaží se jen rehabilitovat ve společnosti a vzbudit soucit. Nemohu si pomoct, ale všechny rozhovory na mě působí tak, že se stylizuje do oběti. Nemyslím si, že by mu to mělo být umožněno. Je jedním z důvodů, proč politika v Česku zhrubla a lež se stala ještě běžnějším nástrojem komunikace důležitých institucí. Teď například tvrdí, jak pomáhá Ukrajině proti ruskému režimu Vladimira Putina. V roce 2015 šířil „pornografické“ materiály, které měly diskreditovat členky kapely Pussy Riot. Originální tweet Že se Ovčáčkovi nyní rozsvítilo? Dobře pro něj. Zpětnou vazbu dostával mnoho let. Novináři by teď neměli sloužit jako jeho terapeuti na veřejném sezení, které se distribuuje desítkám tisíc lidí.K tématu se nabízí ještě jedna otázka. Měli by novináři tvořit z mluvčích celebrity? Ovčáček by se jí nikdy nestal, kdyby mu média výrazně nepomohla. Třeba DVTV za rozhovor s Ovčáčkem získalo i novinářskou cenu za rok 2016. Pamatuji si, že když jsem byl v roce 2013 elévem, mluvčí se na rozhovory nebrali. Komunikovali prostě za instituci a jejich osobnost se zásadně upozaďovala. Díky tomu se nestalo, že by novinář váhal, zda s ním mluví pouze Ovčáček, či Ovčáček artikuluje skutečné stanovisko Hradu a prezidenta Miloše Zemana. Tenhle rozpor jsme tu měli deset let. Po odchodu Ovčáčka víme, že tiskovou mluvčí prezidenta Petra Pavla bude Markéta Řeháková. Novináři opět začali osobními rozhovory a jejími profily. Jako kdyby se zapomnělo na to, že mluvčí může být i neutrální postava a šedivý úředník z tiskového oddělení.Můžeme se také na problematiku podívat ještě z jednoho úhlu. Influencer může být někdy pro instituci výhra, protože k ní přitahuje pozornost a dokáže vysvětlovat složité problémy lidsky. Vidíme to například u armády ČR, za kterou začal mluvit Ivo Zelinka, či u hasičů, kde informace sděluje Martin Kavka.Ovčáček je proti nim jiný případ. Na rozdíl od těchto jmenovaných, kteří roky pečlivě vysvětlují složitou problematiku ve veřejném prostoru, byl jediný člověk, který z Hradu trochu komunikoval. Sám o sobě neměl co nabídnout kromě údajného pohledu na problém „očima Miloše Zemana“. Jen je fascinující, že jsme mu to roky věřili, když spatra dokázal minuty komentovat dané téma, aniž by se s prezidentem poradil. Na dotaz, jak to dělá, vždy mlhavě vysvětloval, že si myšlenky se Zemanem synchronizuje během povídání.Napsal jsem pro E15Diplomacii unikají tajné zprávy. Nová ochrana vyjde na miliardu, spustí se až za tři rokyVálka zrodila sociálně citlivého konzervativce Fialu. Ideologie ustoupila boji s PutinemJe to super! TikTok pro zpravodajské textySpoluzakladatelé Instagramu vytvořili aplikaci Artifact, která pomocí umělé inteligence doporučuje texty. Není přehnané říct, že je to něco jako TikTok pro zpravodajství a magazíny.Artifact si všímá toho, co vás baví, a podle toho vám doporučuje nový obsah. Funguje to naprosto fenomenálně, pokud vám tedy nevadí, že obsah je zatím pouze anglicky. Aplikaci jsem doporučil několika kolegům v E15 a také je okamžitě zaujala.Po úpadku Twitteru jsem měl problémy najít službu, která by mi byla schopná doporučit skutečně relevantní informace. Artifact to zvládá skvěle. Kromě toho, že se učí podle vašeho zájmu, vnímá také, co zaujalo vaše okolí, které aplikaci využívá. Díky tomu víte, jaké texty a příběhy ve vaší bublině trendují.+ Získáváte skvělé statistiky toho, jaký typ textů čtete a na jaké zdroje chodíte nejčastěji. Aby se Artifact začal orientovat, musíte přečíst zhruba 25 textů. Pak se výsledky začnou zpřesňovat.AI je teď velké téma. A já se poslední dobou někdy cítím jako jeho cvičitel.Telegraficky: Čestmír Strakatý má přes 4000 předplatitelů na HeroHero.HeroHero začal využívat také Insider, a díky rozhovoru s Markem Prchalem na něm získal za týden přes 1000předplatitelů. Je nutné dodat, že domovskými platformami Insideru jsou hlavně Patreon a Gazetisto, kde počet předplatitelů skrývá. Není vyloučené, že na obou je větší než na HeroHero, který si přidal nedávno.Když o tom tak přemýšlím, HeroHero je opravdu nejúspěšnější platforma pro tvůrce a je neuvěřitelné, kam se za poslední rok dostala.Marek Wollner jde po odchodu z Reportérů ČT do Šafrova Forum 24.Moderátor Michael Rozsypal hledá, kam po DVTV. Naposledy jsem ho spatřil při moderování debaty o válce na Ukrajině na Novinky.cz.Ze závažného tématu sexuálního násilí se stalo divadlo. Například Lidovky.cz pustily na Dominika Feriho módní policii. Je to nevkusné vůči obětem. Dále Ferimu klesl na Instagramu počet sledujících pod 700 tisíc a MF Dnes poměrně nestandardně umožnila jeho právničce napsat komentář – bez oponentury.Deník N v lednu zveřejnil, že má 27 tisíc předplatitelů, DVTV Mimo agendě prozradila, že má 20 tisíc předplatitelů.Každý chce své vlastní AI. Spotify oznámilo, že jeho „DJ“ bude ještě lépe doporučovat obsah a tvořit vám playlisty na míru.Napsal jsem pro Deník Alarm:Feriho hájí člověk, který se představuje jako poradce Pekarové. Vlivný člen a sponzor TOP 09 na konci roku 2022 získal pozici v ČEZKdyž ti AI vyhrožuje a přirovná tě k Hitlerovi

Vítám vás u pravidelného pondělního newsletteru Mimo agendu. Tento týden se událo hodně. Asi nejvíce sledovaný byl soud s bývalým poslancem TOP 09 Dominikem Ferim. Jednalo se o velkou zkušenost i pro média, protože se za pochodu musela vypořádat s taktikou obžalovaného zveřejňovat jména žen, které kvůli jeho jednání šly na policii. Pár poznámek k případu najdete v placené části newsletteru.Tradičně ale začneme postřehy mimo agendu. Uvědomil jsem si, že jsem ještě nikdy nezačal kulturním tipem. Pokud budete chtít na newsletter reagovat, stačí na e-mail odpovědět. Budu rád za jakékoli tipy, podněty a komentáře.Tak jdeme na to!Když sociální sítě byly ještě v pořádkuFacebook se v Česku objevil v době, kdy jsem byl ještě na střední. Zažil jsem přes něj organizování prvních větších párty i první rande. Posílali jsme si písničky, vtipná videa a na zdi se objevovaly jen příspěvky od přátel. Rozhodně to nebylo jako dnes, kdy už facebookové statusy téměř nikdo nepublikuje. A pokud ano, zapadnou kvůli agresivnímu algoritmu a reklamám. (Ten první odstavec zněl boomersky, co?) Hra Emily is Away <3 je simulátor Facebooku v jeho zlatém věku. A zároveň ve zlatém věku většiny z nás, protože jsme byli mladší a bezstarostnější. Nostalgie v tomhle případě hraje velkou roli, a pokud se vám hra trefí i do hudebního vkusu, zažijete autentický výlet časem. Hlavně si ale uvědomíte, jak nás dnes sociální sítě, které dřív lidi propojovaly, rozdělují a z řady důvodů štvou. Třeba tím, že jsou jedním velkým reklamním letákem. Polarizační algoritmy nám zase naprosto záměrně servírují příspěvky, které nás mají popudit. Jak se to hraje? Jde o adventuru, která se odehrává jen ve vašem prohlížeči. Píšete si s virtuálními přáteli a ti vás občas postaví před důležitou volbu. Hra simuluje, jak před 15 lety vypadal internet včetně YouTube.Hru vytvořil nezávislý vývojář Kyle Seeley. Jeho předchozí titul Emily is Away Too simuloval dobu, kdy jsme všichni používali messengery typu ICQ. (Tuhle aplikaci kromě Česka a Izraele tehdy svět ignoroval. Proto simulované prostředí aplikace vypadá jako AOL.)Pokud vás tahle cesta časem zaujala, hru jde pořídit na Steamu za pár euro.Psal jsem pro E15:Feri se rozhodl hájit za každou cenu a vyslal nebezpečný signál obětem sexuálního násilíŠkola pro youtubery láká na vilu i limuzínu. Projekt se rozjel díky penězům pro autistyZoufalý boj vlády s dezinformacemi Skončil Michal Klíma – zmocněnec pro oblast médií a dezinformací. Ve funkci vydržel ani ne rok a jeho práce byla velké fiasko. Stejně jako minulá vláda i ta současná promarnila příležitost něco s nebezpečným fenoménem dezinformací skutečně udělat. V době, kdy v Evropě vypukla válka kvůli agresi Ruska proti Ukrajině, je to smutná vizitka. Hlavně v kontrastu s tím, že v dalších ohledech, třeba dodávce zbraní a podpoře Ukrajiny, je vláda excelentní. Na domácí půdě jí ale řada věcí prostě nefunguje.Klíma řadu lidí vyděsil paskvilními návrhy, které kritizovala odborná veřejnost. Nedokázal moc vysvětlit, co vlastně dělá a kam až budou sahat pravomoci jeho úřadu. Na začátku války například akčně zablokoval vlivné dezinformační weby. Jenže chyběla legalizace tohoto postupu, kterou stát nemám doteď. Pak začal vznikat plán proti dezinformacím, který Klímův úřad odmítal ukázat. Komunikace kolem přípravy velmi citlivého dokumentu byla nešťastná a lidi oprávněně znervózňovala. Úřad vlády jeho odhalení odmítl například z toho důvodu, že by veřejnost údajně nebyla schopná interpretovat v něm vyslovené názory odborníků. Jak ale upozornil iRozhlas, žádný odborník v dokumentu citován přímo není.Vše nakonec skončilo výrokem premiéra Petra Fialy (ODS), že celá tahle záležitost byla vlastně zbytečná. „Dospěli jsme k závěru, že žádný další akční plán nepotřebujeme, protože existuje národní strategie pro čelení hybridnímu působení, kterou schválila už minulá vláda,“ řekl Fiala pro Deník.cz. Plán se podle Unie vydavatelů nevypřádal ani s naprostým základem, a to je definice dezinformace. „Není zřejmé, co se za tímto širokým pojmem pro potřeby Akčního plánu skrývá. Tímto nedostatkem vzniká příležitost k svévoli výkladu pojmu dezinformace, kvůli čemuž vzniká významná hrozba pro svobodu slova v České republice,“ psala Unie.Lidé z bezpečnostní komunity se podivovali i tomu, že Klíma nikdy nepožádal o vyšší bezpečnostní prověrku. Skončil u nejnižšího stupně „vyhrazené“ s odůvodněním, že vyšší nepotřebuje. Jenže stát při přípravě strategické, či přímo krizové komunikace může pracovat i s informacemi, které jsou nějak klasifikované – třeba těmi od tajných služeb. Klíma by se s nimi nemohl jako zmocněnec vůbec seznámit.Klíma si také pletl strategickou komunikaci s propagací vlády. Kampaň První rok vlády vytvářela zkratky bez kontextu. Například heslo „Covid bez lockdownů“ ignoruje kontext, kdy byla podstatná část populace proočkována.Místo tohoto chaotického experimentu mohla vláda v boji s dezinformacemi například zvýšit koncesionářské poplatky pro Českou televizi a Český rozhlas. V době, kdy potřebujeme kvalitní média svázaná přísným etickým kodexem, jsme svědky jejich skomírání. Obě instituce budou muset propouštět. V době vysoké inflace je tlak na jejich rozpočet vyšší než kdy dříve. Poplatky se naposledy zvyšovaly v roce 2008, a jejich hodnota tak klesla o 36 % k roku 2022 a o 58 % k roku 2023! Reálná hodnota koncesionářských poplatků je nyní 86 korun. Nízké platy v ČT a ČRo pro začínající novináře přestávají být konkurenceschopné. Je důležité si uvědomit, že tyto velké instituce jsou nejen příkladem dobré novinářské práce, ale i místem, kde se objevují a učí nové mediální talenty. Ty si už od začátku vštěpují přísné postupy práce s informacemi. Tito lidé nemusí v médiích zůstat, ale návyky a postupy si ponesou dál do dalších profesí a institucí.Oslabit média veřejné služby by byla pro vládu Petra Fialy špatná vizitka. Dnešní doba je složitější v tom, že vniká řada hybridních mediálních projektů. Například Info.cz nově spustilo rozhovory s ministryní obrany Janou Černochovou a má i pořad Dycky Praha!, kde se baví komunální politici ODS. Vznikají ostrůvky nekritického prostoru pro politiky. Příkladem je dále Forum 24, které vytvářelo předvolební noviny otevřeně ve prospěch jednoho z politických kandidátů.U dezinformací ještě zůstaneme, protože jedna z hlavních postav konspirační scény si našla práci u kontroverzního rapera v jeho projektu, který láká na zbohatnutí… Konec světového řádu s Markusem Revoltou 

Vítám vás u pravidelného pondělního newsletteru Mimo agendu. Tento týden mi bohužel editorka a korektorka odjela do zahraničí. Omluvte prosím případné překlepy.Začneme opět pár postřehy, které mohly zapadnout v mediálním prostoru. Připomínám, že na e-mail můžete odpovědět a dát mi tak na článek zpětnou vazbu.Tak jdeme na to!Zajímavé kanály pro šíření obsahuTwitter není co býval. Google a Facebook reagují na autorský zákon, což se projeví i na návštěvnosti velkých zpravodajských serverů. Přesto tradiční média jen výjimečně zkoušejí nové kanály, kudy šířit obsah.Nejčastěji se skloňuje TikTok a Instagram, ale těch možností je mnohem více. Na to, jakým kanálům věnovat pozornost, jsem se zeptal Filipa Horkého, který velmi kreativně pracuje například s Telegramem.Filip Horký:TelegramPro mě nejzábavnější alternativa. Jednoduché používání, člověk odebírá kanály podle konkrétního zaměření. Nic se nemíchá dohromady jako na Twitteru, je možnost v kanálu nepovolit komentáře, takže si člověk čte jen informace a neřeší diskuse jednotlivců.Platforma umí snadno sdílet informace, disponuje dobrými automatikcými překlady. Je skvělá i v komunikace jeden na jednoho Pro mě se jedná o lepší volbu než WhatsApp.Za Mimo agendu doplním, že příběh Telegramu jsem popsal v samostatném článku. I když jde o software původem z Ruska, jeho zakladatel Pavel Durov rozhodně není Putinovů člověk a ze země musel uprchnout. Paradoxem je, že Telegram využívají i v Kremlu, protože si tamní oligarchové navzájem nevěří a jen tato platforma jim dává pocit bezpečí při soukromé komunikaci.MastodonSvým pojetím má nejblíž k Twitteru.Zase za Mimo agendu odkážu na rozsáhlý článek, který jsem napsal pro E15. Stejně jako na Twitteru i na Mastodonu se dá narazit na zajímavé informace, které se objeví první jen na této platformě.Post NewsSkvělá platforma, kde mají příspěvky formu spíše blogu. Jednoduchá možnost struktury texty s vloženými fotkami, podnadpisy. Jednoduché ovládání a výstup připomínající profi novinářské články.Můj komentář: Platforma má zanedbatelnou českou komunitu. Pokud publikujete v angličtině, určitě máte šanci své informace šířit i do zahraničních médií. Post News totiž v první vlně začali využívat právě novináři.Podle mě je ještě velmi silnou platformou Discord. Mimo agendu ho využívá pro debaty s podporovateli.A v poslední době se ukázal zajimavý i Reddit. Zkusill jsem dát do největší česky mluvící skupiny odkaz na článek na E15. Ten měl větší viditelnost, než když jsem ho zveřejnil na Twitteru, kde mám přes 14 tisíc sledujících.Nové ratingy Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky + bonusDobrý rating NFNZ je pro řadu médií zásadní. Díky němu se mohou dostat na homepage Seznamu a zvýšit si výrazně svou návštěvnost. O principu jsem psal v minulosti v článku o Forum 24. A u tohoto webu i zůstaneme. Loni se prezentovala studie, kdy Forum 24 informovalo manipulativně o případu Andreje Babiše mladšího.Forum 24 je také jedním z těch větších příjemců peněz od NFNZ. Letos má i přes porušení novinářských principů rating A- a patří mezi ty nejlépe hodnocená média. V minulém newsletteru jsem upozorňoval na jejich předvolební noviny v druhém kole předvolební kampaně, kde texty nebyly ani podepsané a šéfredaktor Pavel Šafr za pomoc poděkoval komunikačním expertům.Ukazuje se, že ani nová metodika NFNZ nedokáže porušování základního principu novinařiny reflektovat. Loni kvůli slepotě NFNZ k Forum 24 bojkotoval novinářskou cenu týdeník Respekt.Jako doplnní celého kontextu přidávám ještě můj článek pro Deník N, o případu Andreje Babiše mladšího, ve kterém Forum 24 a šéfredaktor Pavel Šafr překračovali svou novinářskou roli.K propagaci MediaRatingu byl pro Seznam.cz vytvořen i hraný skeč. Připomněl mi propagační klip Lidových novin z roku z roku 2009. V obou případech se cool faktor dodává motorkou. Ale zavítáme i k někomu do koupelny...Poznámka: Autor tohoto newsletteru získal za Deník N v roce 2021 čtvrt milionu od NFNZ na knihu o česko-čínském sbližování. Projekt úspěšně dokončil.Cesta DVTV k osamostatnění. V lednu projekt získal hodně předplatitelů

Vítám vás u pravidelného pondělního newsletteru Mimo agendu. Začneme opět pár postřehy, které mohly zapadnout v mediálním prostoru. Připomínám, že na e-mail můžete odpovědět a dát mi tak na článek zpětnou vazbu. Po vyčerpávající kampani přišla tradičně menší volební kocovina. Pokud sledujete veřejný prostor, tak se hojně řeší, zdali byli novináři během voleb dostatečně objektivní. Vznikla o tom série komentářů a rozhovorů s odborníky na mediální etiku. Asi nejvíc poprasku v mém okolí vyvolal článek od redaktora CNN Prima News Jakuba Kvasničky. Fandící novináře ve štábu Petra Pavla nazval poraženými těchto voleb. Rozjuchaná a radostná atmosféra opravdu silně kontrastovala s tím, co se dělo ve volebním zázemí Andreje Babiše.Kritické názory na dění v Pavlově štábu jsem slyšel i od některých novinářů a marketérů. Téma je velmi živé, a tak se mu budu v části newsletteru pro předplatitele věnovat podrobněji. Tak jdeme na to!Postřehy Mimo agendu:Válka o vyhledávání Když se řekne vyhledávač, většina z vás si vybaví Google. Někdo Seznam. A milovníci bizáru projekt Petra Hejla jménem Hlodač, který měl převálcovat i největší technologické firmy. Podnikatel na něj sháněl peníze v reality show Den D. Nikdy s vizí neuspěl. (Není divu.)Rok 2023 bude možná rokem, kdy se naplno rozběhnou války o vyhledávání. Google je skvělý, ale stále více lidí má problém najít, co skutečně potřebují. Důvodem je nástup obsahu, který je hodně vizuální, a ten Google zatím nedokáže dobře číst.Abychom pochopili, co se stalo, musíme se vrátit k tomu, jak vypadal internet zhruba deset let zpátky. Většina obsahu byla na webových stránkách. Ty byly občas velmi srozumitelně strukturované a ze SEO – tedy optimalizace stránek pro vyhledávače – se stala žádaná disciplína. Pojďme do současnosti. Pokud chce dnes někdo tvořit zajímavý obsah, nejspíš už nesáhne po možnosti, že si založí blog a na něj bude dávat zápisky, videa a fotky. Spíš začne tvořit pro sociální sítě, které jeho obsah dokážou efektivně distribuovat. K tomu mu nabídnou zajímavé nástroje jako velmi povedený video editor, jako má TikTok, či filtry pro fotky, jak to známe na Instagramu.Tyhle platformy jsou ale poměrně uzavřené. Vytváří své vlastní obří vesmíry plné informací a pokud do nich chcete nahlédnout, potřebujete aktivní účet. Google se zkrátka nedostane tak dobře přes zeď, kterou stvořila Meta (Instagram, Facebook), Twitter a Reddit. Zároveň také nedokáže pracovat s populárními formáty, jako jsou krátká videa. Ty vidíme hlavně na rychle rostoucím TikToku.To je i důvod, proč někteří lidé „googlí“ na TikToku, a právě proto se o této čínské síti mluví jako o novém druhu vyhledávače. Služba tomu dokonce šla naproti tím, že přidávala na dosahu videím, která něco vysvětlovala či učila. Prostě potřebovala vytvořit databázi informací, aby vám například po zadání hesla „II. světová válka“ vyskočilo kvalitní informativní video.Ještě zajímavější – a v Česku mainstreamem opomíjenější – služba je Reddit. Jedná se o obří internetové fórum, které dokáže slušně nacucávat obsah i z jiných platforem. Pokud se někomu líbí nějaké video na YouTube, tak ho vloží na Reddit a popíše. Také na něm najdeme velké množství obsahu, kde někdo řeší technický problém a komunita hledá řešení. Díky tomu se stal Reddit pro určitou skupinu ještě zajímavějším vyhledávačem než často omílaný TikTok. Osobně se na Reddit nejvíc dostávám, když mám zásek v nějaké hře či řeším problém se softwarem a hardwarem.Házím tedy do placu výzvu, která naleptá způsob, jakým pracujete a vyhledáváte informace v anglickém jazyce. Zkuste si dát týden bez Googlu a nahradit ho třeba Redditem. Možná budete příjemně překvapeni. Samozřejmě buďte při čtení informací velmi kritičtí. Nesmíme ale zapomínat na to, že řada lidí takhle funguje už roky. Díky experimentu můžete nahlédnout do jejich světa a informací, které je obklopují.AI to zařídíDo války o vyhledávání vstoupí i umělá inteligence. Microsoft investoval miliardy do ChatGPT. Ten dokázal projet informace a udělat vám přehlednou a srozumitelnou rešerši. Místo procházení nejvhodnějších odkazů dostaneme rovnou odpověď. Technologii už opatrně testují i lidé kolem velkých vydavatelských domů v Česku. Představte si situaci, že novinář bude nejen psát článek, ale zároveň i dodávat relevantní a čerstvé informace pro svou umělou inteligenci.Článek na homepage vás asi i nadále zaujme. Zvláště když půjde o důležitou informaci či příběh. Média nepřijdou o nastavování agendy ani schopnost poukázat svou domovskou stránkou na to, co by mělo být důležité. Vedle textů může být ale i vyhledávací pole či ikonka AI asistenta, kterého se můžete na nějaké informace doptat. Například: Kdo má nyní největší šanci vyhrát volby do Poslanecké sněmovny. AI vám na základě průzkumů a analýz od novinářů zkusí poskytnout odpověď. Když jsem s Mimo agendou začínal, v prvním článku jsem se věnoval budoucnosti médií. Jejich špatný stav jsem ilustroval příkladem investic do inovací a technologií. Média tehdy v číslech překonával nábytkářský i textilní průmysl. Teď je v novinařině šance vzít velký balík peněz a investovat ho do něčeho smysluplného – AI. Práci s informacemi to posune na nový level.Sci-fi zamyšleníTeď pojďme tak trochu do říše (brzo reálného) sci-fi. AI bude takové, jaké datové sety mu poskytnete. Pokud se bude jednat především o informace a články z určitého média, může snadno nasát jeho pohled na svět a „osobnost“.Tak třeba AI Respektu vyhodí při dotazu na Petra Pavla jiné výsledky, než když se zeptáte AI bota u konzervativně naladěného Echa 24. Ale to už možná trochu fantazíruji, nechme se překvapit.Co si o tom myslíte? Rád si přečtu váš komentář. Stačí odpovědět na tento e-mail. Šance zkrotit politický marketingKonec Marka Prchala, Vladimíra Vořechovského, Tünde Barthy v marketingovém týmu hnutí ANO plnilo titulní strany médií. Ještě během prezidentských voleb se také intenzivně řešila hranice, kam může politický marketing zajít. Pokud chceme jako společnost tuhle šanci uchopit a nějak se začít bavit o pravidlech pro volební kampaně, neměla by být pozornost upřena pouze na tým hnutí ANO. Kampaně za hranou předvedlo SPD i tým Miloše Zemana. Jaroslav Bašta během voleb lhal na billboardech a internetu stejně intenzivně jako Babiš. Během komunálních voleb jsme tu měli billboardy koalice Spolu, kde vedle Andreje Babiše stál masový vrah Putin. Řadu let zpátky čeští politici celého spektra bojovali proti uprchlíkům a islamizaci.Téma hranic politického marketingu je pro zdraví naší společnosti i demokracie zásadní. Nesmíme ale sklouznout k selektivní perspektivě, že někdo je horší, protože se nachází na jiné straně politického spektra. Všechny vyjmenované příklady byly za hranou stejným způsobem – zneužívaly strach a skrze něj manipulovaly.Jak poznamenal ve svém posledním newsletteru David Klimeš, pozornost by měla být věnována i kampaním kabinetu Petra Fialy (ODS). Ten totiž strategickou komunikaci za miliony zaměňuje s propagací vlády. Na to by ale peníze ze státního rozpočtu fakt jít neměly. Newsletter Davida Klimeše si můžete přečíst ZDE.Ještě než přejdeme k hlavnímu textu, zde je výběr článků, které jsem publikoval pro E15 „Chci omluvu, ale ANO budu volit dál.“ Po stopách Babišových sázkařůV minulém newsletteru jsem psal o tom, že téma sázení na Babiše hodně roztleskali trollové. Rozhodli jsme se to v E15 prověřit. Vznikl z toho detailní text, který dává data od sázkařů konečně do kontextu. Přišlo nám důležité, aby se k tématu vyjádřili skuteční lidé, kteří na popud Babiše vsadili. Jejich vidění světa je fascinující sondou do hlavy voliče, kterého ve své pražské bublině často nepotkáte. Přílišný mediální vliv. Cesta Seznamu k převzetí Novinek a Práva se komplikujeByli novináři během prezidentských voleb objektivní? 

Vítám vás u pravidelného pondělního newsletteru Mimo agendu. Začneme opět pár postřehy, které mohly zapadnout v mediálním prostoru. Připomínám, že na e-mail můžete odpovědět a dát mi tak na článek zpětnou vazbu.Po několika týdnech intenzivní kampaně se nejspíše cítíte vyčerpaní a přehlcení. Doporučuji drobný informační detox. Pokud vás z něho mobil vytrhává, můžete se inspirovat, jak zkrotit notifikace.Tak, a teď můžeme k obsahu. V hlavním textu se věnuji tomu, jaké je vrátit se po roce do práce. Není to úplně snadné, a hlavně první dva týdny jsem měl pochybnosti, zda to zvládnu. Tahle zkušenost by vás od případného sabatiklu neměla odradit, je ale fér, aby zazněla. Tím toto téma na Mimo agendě ukončím. Vracím se i k tomu, proč různé generace mají ke své práci trochu jiný vztah a jak jsou dějiny někdy silnější než sny. Tuhle pasáž vnímám hlavně jako smíření s „boomery“, kteří byli k mé cestě často kritičtí. Jejich generace totiž umožnila trochu nevděčným mileniálům se na začátku svého života zasnít.Na začátku newsletteru najdete opět přehledy a postřehy z posledního týdne. V placené části pak naleznete onen velký text.Tak jdeme na to!Konec pána z titulní stranyMédia se budou muset naučit žít bez Miloše Zemana. Tenhle kontroverzní politik plnil deset let první strany nejprestižnějších titulů v Česku. Zemanománie se v lecčem podobala Trumpománii v USA. Oba politiky s autoritativními tendencemi a všudypřítomnými skandály nešlo ignorovat. V demokraticky smýšlejícím spektru vzbuzovali úzkost a strach z budoucnosti. Informování o prezidentských úřadech se proměnilo ve válečné zpravodajství a tahle krize médiím přivedla i řadu předplatitelů. Obrana demokracie byla v Česku rámovaná skrze silnou občanskou společnost a média. Útoky od Zemana využila řada titulů pro svou propagaci.Když se podíváme do USA, po odchodu Trumpa se zájem o média propadl. Není vyloučené, že se něco podobného stane i v Česku. Novináři, kteří se zaměřovali na Hrad a vliv kolem něj, budou muset najít nové silné téma. Otázka je, zda vůbec existuje. Zemana v investigativních a politických tématech by šlo přirovnat ke Karlu Gottovi v bulváru. Další historické události jako pandemie a válka na Ukrajině už lidi přesytily a jejich pozornost u těchto témat klesá. Některým jistě vyvstalo i jméno Andreje Babiše, ten ale může být několik let zaparkovaný v opozici a média by se kvůli nedostatku zdrojů (čas, lidé, prostor) měla zaměřit především na ty u moci.Co si o tom myslíte? Odepište mi na e-mail.K zamyšlení doporučuji i toto vlákno na Twitteru od Johany Kotišové na téma média a informování o volbách.Na Twitteru jsem viděl bouřlivou diskusi o tom, zda média někomu během voleb stranila, či ne, a kde je ta pomyslná vyváženost. Moc se mi k tématu líbil příspěvek odborníka na novinářskou etiku Jana Motala z Masarykovy univerzity v Brně, který to shrnul pro Hlídacího psa.„Nestrannost neznamená nemít názor, nestrannost neznamená vzdát se boje za demokracii. Nestrannost znamená vědět, že i na naší straně jsou problémy.“Psát i o problémech současného prezidenta a vlády bude důležité. Neznamená to, že by novinář sloužil temné straně síly. Lidem poskytuje informace, aby se mohli co nejlépe rozhodnout.Osobně doufám, že neochladne ani zájem o vyloučené regiony a lidi, kteří volili Zemana a Babiše. O problému se začalo v mainstreamu více mluvit poté, co tito dva politici začali dominovat. Hledala se odpověď na to, kdo takové osobnosti volí, a tím se odkrývaly i strukturální problémy naší společnosti jako mezery v oblasti vzdělávání, chudoba, nedostupnost služeb. V téhle práci se musí pokračovat. Víc něž kdy jindy. Babiše volilo 2,4 milionu lidí na základě lživé kampaně o zatažení Česka do války. Ty hlasy a ta frustrace současným stavem nezmizí. Za pár let se vše může zase otočit.Články pro E15Zaříznutí Prchala v profesní organizaci je pokrytecké. Marketing je za hranou rokyJakub Zelenka: Konec dopingu Zemanem. Stabilnější období může ochladit zápal bojovat za demokraciiMám blok tvořit TikToky, ale ne kvůli ČíňanůmPoté, co jsem zahájil svou digitální střídmost, začal růst i můj vnitřní odbor k platformám jako TikTok, Instagram, Twitter a Facebook. Vždy, když mě vtáhne a připoutá návykový algoritmus, se cítím, jako bych osobně selhal. Prostě jsou ta videa se zvířátky a vtipnými skeči někdy silnější než já a nemám dost disciplíny je vypnout. Strašně mi pomohlo aplikace odstranit z mobilu, ale i tak se někdy přistihnu, jak při práci na počítači na těchto službách desítky minut prokrastinuji. Nejhorší je, že se při tom váš mozek tak namáhá, že tahle prokrastinace nevede k přívalu nápadů. Prostě jen koukáte do blba a občas cítíte nějakou emoci, ale vaše hlava si při tom vůbec neodpočine.Opakovaně jsem na Mimo agendu psal, jak jsou pro novináře sociální sítě důležitým nástrojem. Stále více lidí se ke zprávám dostává právě přes ně. Jsou prostředkem pro získávání (i ztrátu) důvěry jako osobnost ve veřejném prostoru.  Jenže v situaci, kdy k těmto platformám cítím nechuť, na nich nejsem z etických důvodů schopný tvořit obsah. Hlavně i s vědomím toho, že to netěší ani řadu influencerů. Berou ty služby jen jako nástroj pro svůj dosah. Někdy je v tom prostě pouze chladný kalkul se snahou zaujmout, ale vlastně čímkoliv bez zamyšlení, zda to má pro konzumenta skutečně hodnotu. Nejsem teď ve fázi, kdy bych se přes tohle dokázal překlenout a dělat obsah, jen abych přitahoval pozornost lidí. Abych přispíval k tomu, že je jejich čas bezcílně pálen na blbostech a na adiktivních platformách. Začal jsem si najednou připadat, jako kdybych prodával cigarety a alkohol dětem. Možná časem názor zase změním, pokud objevím polohu a druh tvorby, které mi pro tyto platformy začnou dávat smysl.Co si o tom myslíte? Nehrotím to zbytečně?Na co se připravit, když se po roce vrátíte do práce

Vítám vás u pravidelného pondělního newsletteru Mimo agendu. Začneme opět pár postřehy, které mohly zapadnout v mediálním prostoru. Připomínám, že na e-mail můžete odpovědět a dát mi tak na článek zpětnou vazbu.V hlavním textu se chci věnovat probíhající prezidentské kampani a tomu, co to dělá s námi i společností. Po roce mimo Českou republiku se cítím od této události emočně odpojený. Jako kdyby se před náhodným pocestným střetly dvě nelítostné armády, pobily se a pak se rozprchly. Možná proto si víc ťukám na čelo, jak velká část společnosti může brát některé absurdní narativy jako fakt.Petr Pavel se nerovná válka.Andrej Babiš se nerovná diktátor Putin. Ve vypjaté atmosféře voleb se o překročení hranic politického marketingu dá bavit jen obtížně. Vždy naštvete tu druhou stranu. Newsletter Mimo agendu má skvělou komunitu, kde nic není tabu.Tak jdeme na to!Svoboda pro mozky Už to nemáme plně v rukou. Algoritmy jsou tak precizní, že dokážou vytvořit závislost na nových podnětech (TikTok). Big data jsou zneužívána v kampaních i kulturních válkách. Přesně mířený marketing neustále vyvolává nutkání kupovat si věci, které nepotřebujeme.Podle sloupku na Wired s touto skutečností začne společnost v roce 2023 naplno bojovat. „Tento rok bude rokem, kdy získáme zpět kontrolu nad svou myslí a svobodu myslet sami za sebe,“ píše Susie Alegre.Jako příklad uvádí zákon EU o digitálních službách, který reguluje cílenou reklamu. Další regulační úřady po celém světě se mohou přidat. V roce 2022 Microsoft upustil od vývoje technologií, které rozpoznávají emoce. Google se po rozhodnutí Nejvyššího soudu USA, který zrušil rozsudek Roe v. Wade (právo na potrat) začal zabývat tím, jak mohou být big data zneužita v kulturních válkách.Velkým tématem je i digitální detox a odpojení od neustále propojeného světa. Před Vánoci vyšel v The New York Times článek o tom, jak mladí lidé zkouší hloupé telefony. Stále častěji narážím na články a návody na téma, jak získat kontrolu nad svou pozorností. Možná se už blížíme limitu, který ještě sneseme. Limitu, kdy cítíme, že máme ještě své životy pod kontrolou. Přijde mi částečně vtipné o tomto tématu psát, protože se narativ blíží konspiračním teoriím či dystopickým sci-fi. Jenže je to tady. Mysl člověka se dnes může plně odevzdat nekonečné zábavě a toku informací. Stejně jako u jídla je nutná střídmost a odříkání. K tématu doporučuji i konferenci TechTalk (česky) o umělé inteligenci. Mluvčí hovoří třeba o tom, že máme ještě proti AI šanci, když nám začne servírovat to, co sami chceme. Nahlédnou také pod pokličku vývoje aplikací. Třeba jak vývojáři dokážou bleskově upravovat hry, aby u nich lidé trávili víc času a klikali na tlačítka pro nákup nových bonusů. Tohle minimálně naznačuje, jaká je ve vztahu zákazníka / technologické společnosti disproporce.Forenzní fonetika vs. twitterová manipulaceZatímco se uživatelé na Twitteru hádali o tom, zda Babiš na tiskovce řekl své ženě „hubu drž“, nebo „tak kdo je další“, Lupa.cz se na nahrávku koukla vědecky. Přizvala forenzního fonetika a všechny setřela profesionálním vyvrácením fake news. Skvěle se v internetové kauzičce zachoval i novinář Filip Rožánek. Ten se nespoléhal pouze na svůj sluch, ale prostě nahrávku vyčistil pomocí umělé inteligence. Původní zdroj: https://twitter.com/rozanek/status/1614703323457748996?s=20&t=JdvHlAl50LulN3fCD-Gj3QPoužil k tomu nástroj lalal.ai. Doporučuji si ho přidat do záložky zajímavých nástrojů. S něčím podobným přišlo i Adobe, které dokáže vyčistit třeba nekvalitní nahrávku podcastu od okolního hluku. Výsledky jsou neuvěřitelné. Na druhou stranu dokáže AI zvuk nejen vylepšit, ale i vytvořit kvalitní falzifikát. Jsme prostě v době, kdy už náhodným příspěvkům od anonymních účtů na sociálních sítích nemůžeme vůbec věřit.Normalizace hejtu v prezidentské kampani 

Vítám vás u pravidelného pondělního newsletteru Mimo agendu. Nově jsem na začátek přidal pár postřehů, které zapadly v mediálním prostoru. Pro tento formát jsem se rozhodl, protože se snažím omezit své fungování na sociálních sítích. Místo toho, abych psal krátké tweety, chci informaci popsat v kontextu + přidám zdroje. Tato část newsletteru bude vždy zdarma, aby byl zajímavější i pro odběratele, kteří momentálně nemají obnovené předplatné či váhají, zda vůbec předplatné pořídit.Dnešní velký text se bude týkat mediálního pokrytí kauzy Marka Wollnera. Toho vyšetřovala komise České televize kvůli možnému bossingu a sexuálnímu obtěžování. Vše nakonec vyvrcholilo jeho odchodem. Že v redakcích často najdeme toxické vztahy, je veřejným tajemstvím. Na rozdíl od zahraničí se problém v tuzemsku veřejně řeší jen zřídka. Téma je přitom zásadní kvůli tomu, aby si novináři v redakcích zbytečně nevytvářeli vlastní malé peklo. Toxické prostředí může odradit mladé talenty a zamezovat otevírání nových témat.Tak jdeme na to!Začneme pár postřehy Mimo agenduV případě zvolení Petra Pavla prezidentem se bývalý předseda správní rady Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky (NFNZ) Tomáš Richter nejspíše z politiky nestáhne. V Respektu Petr Pavel prozradil, že chce s Richterem spolupracovat i na Hradě. Richter bude mít za úkol sestavit tým poradců a externích odborníků.  Jedná se o dalšího vysoce postaveného člena z fondu, který po podpoře nezávislých médií skončil v politice. Loni v lednu rezignoval ve správní radě NFNZ Michal Klíma a stal se poradcem premiéra Petra Fialy (ODS). Od března je vládním zmocněncem pro oblast médií.Tyhle přechody mohou zpochybnit činnost fondu, který každý rok rozdává miliony na řadu mediálních projektů. Jedna z nejvyšších částek před dvěma lety putovala na rozjezd tištěného Týdeníku Forum vedeného Pavlem Šafrem (2 miliony korun.) Co konkrétně je na tomto projektu kontroverzní, jsem popisoval v detailním textu. Ve stručnosti se dá říct, že Týdeník Forum (podle analýzy akademiků) informoval před volbami často zavádějícím způsobem o synovi premiéra Andreje Babiše.Celou mou analýzu si můžete přečíst ZDENFNZ je také generálním partnerem Novinářské ceny. Kvůli podpoře Týdeníku Forum ceny loni bojkotoval Respekt. Jeho články a reportáže přitom pravidelně patří mezi nominované.Kdo loni získal nejlepší influencery a tvůrce pro svou platební bránu? Vítězem loňského roku je jednoznačně platforma HeroHero. Podařilo se jim získat například moderátora Čestmíra Strakatého (přes 2k předplatitelů), Petra Máru (přes 600 předplatitelů), Fabulace Jana Špačka a nově i Adama Gebriana. A to nepočítám řadu projektů, které mou cílovku míjí a mají tisíce podporovatelů. HeroHero je provázané s portálem GoOut a kromě poskytnutí zázemí talentovaným osobnostem je nejlépe ze všech služeb promuje na svých sociálních sítích a dalších spřízněných projektech. Ukazuje se, že spustit jen platební bránu nestačí. Musíte dodat něco navíc. HeroHero má kolem sebe živou a propojenou komunitu a pomáhá tvůrcům se sehnáním techniky i studia.Služby jako Gazetisto, Pickey i HeroHero často nabízejí exkluzivní podmínky talentovaným tvůrcům, aby se rozhodli tvořit právě pro ně. Vypadá to, že HeroHero nyní dokáže najít nejlepší mix. Netmonior změřil, že omezení zpravodajství od Googlu kvůli novým zákonům zatím velké zpravodajské servery v návštěvnosti zas tak drasticky nepoznamenala. Největší propad je vidět u Forum24, které i vydalo poměrně ostrý článek s titulkem: Pětikoalice připravila novým zákonem FORUM 24 o 1,9 mil. korun ročně. Poškodila řadu dalších médiíZajímavé vlákno k číslům měl na Twitteru mediální analytik David Kursa.Pokud vás celá problematika zajímá, doporučuji článek od Jakuba Jetmara z Mediáře.Psal jsem pro E15: V uniklých datech Twitteru figurují desítky tisíc českých účtů i e-maily miliardářů a politikůMédia v kauze Wollnera zapomněla, co se za poslední roky naučilaV Newtonu jsem si přečetl všechny články, které o kauze Marka Wollnera vznikly. Je v tom chaos a běžný čtenář nemá moc velkou šanci pochopit, co se skutečně stalo. Často se příběh odbýval poskládáním tvrzení jednotlivých stran sporu vedle sebe s tím, aby si čtenář vybral. Rezignovalo se na hledání dalších motivů. Například: jak Česká televize postupovala ve vyšetřování a jestli dostatečně ochránila svědky. 

Je tu éra společnosti Seznam.cz jako krále českých internetových médií. Ukázalo se, že spojení technologické firmy a novinařiny dává velký smysl. Vznikl ekosystém, kdy se redaktoři mohou opírat o data z dalších služeb Seznamu (jako třeba Sreality.cz) a zároveň přitáhnou k těmto službám svým obsahem pozornost. Poté, co Google a Facebook vzaly zpátečku v poskytování prostoru mediálním domům, může pozice Seznamu posílit. Mezi svátky prolétla médii zpráva, že Seznam.cz kupuje Borgis, zda se mu to povede, rozhodne ještě Úřad na ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS). Ten zatím žádné námitky proti této fúzi neobdržel. Schválením by internetová jednička Seznam.cz získala nejen Právo, ale hlavně i server Novinky.cz.Jak ukazují data NetMonitoru zveřejněná na MediaGuru, Novinky.cz a Seznam Zprávy jsou top navštěvované zpravodajské servery v Česku. Mediální mapa tak bude ještě méně barevná než doposud. médiumprůměr RU měsíčně 2022průměr PV měsíčně 2022Seznam Zpravy.cz                             4 751 565                         182 989 209Novinky.cz                             4 533 897                         190 943 310Zdroj: Netmonitor. (RU = reálných uživatelů, PV = page views.)Je zarážející, že tak velkou změnu na trhu novináři veřejně moc nereflektovali. Naštěstí je tu newsletter Mimo agendu, který éru Seznamu.cz analyticky rozebere i s možnými riziky.Poznámka: K objetí Seznamu a Borgisu nepřímo docházelo dlouhé roky. Firma Zdeňka Porybného dodávala Seznamu mediální obsah ještě před vznikem Seznam Zpráv jako vlajkové lodě.